Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.

Scénář neklade důraz na to, zda je obžalovaný vinen nebo ne, je to spíš autorská úvaha o možnostech hájit své názory, o pochybnostech v soudní síni, o zodpovědnosti za vlastní výroky. V tomto smyslu film daleko přesahuje rámec vlastní zápletky a stává se zobecněným obrazem uspěchané civilizace. Realizační tým vytvořil nezvyklé dramatické napětí v omezených prostorových dimenzích, mistrovsky odhalil duševní pochody jednotlivých aktérů rokování poroty, kde sebemenší detail nabývá hodnoty symbolu. Lumetovy pečlivé kompozice a silný důraz na všechny repliky jsou téměř dokonalé. Vynikající scénář, vysoká realizační profesionalita a perfektně diferencované herecké výkony jednotlivých postav přispěly k vysoké a trvalé hodnotě tohoto nezvyklého díla. Za zmínku stojí, že porotce číslo 11 hrál Jiří Voskovec. Film byl v roce 1957 nominován na Oscara.