Serpico

Největší nebezpečí pro newyorské ochránce zákona - neúplatný policista. Al Pacino v titulní úloze klasického amerického filmu. Kriminální drama Serpico vzniklo podle stejnojmenné knížky newyorského novináře Petera Maase, jenž v ní vylíčil skutečné osudy policisty Franka Serpica, který byl dlouholetým členem newyorského policejního sboru a v roce 1971 svědčil v rozsáhlém případu korupce proti svým kolegům. Režisér Sidney Lumet (nar. 1924) začínal v padesátých letech v televizi a patří k předním hollywoodským tvůrcům druhé poloviny minulého století (Dvanáct rozhněvaných mužů, Zastavárník, Pahorek, Televizní společnost, Rozsudek a další tituly). V době tzv. Nového Hollywoodu na počátku sedmdesátých let režíroval dva kriminální příběhy na motivy skutečných událostí, Serpico (1973) a Psí odpoledne (1975), jejichž dalším společným jmenovatelem byl hlavní představitel Al Pacino (nar. 1940). Policejní důstojník Serpico, který neváhá ani na okamžik a postaví se vlastním druhům, i když velmi dobře ví, že bude terčem jejich pomsty, patří k nejlepším Pacinovým hereckým kreacím (znamenal pro něho druhou v dlouhé řadě osmi oscarových nominací). Jeho neokázalé herectví, založené na hlubokém vnitřním prožitku v souladu se Stanislavského hereckou metodou, působí přirozeně v souboru vesměs málo známých představitelů podobného založení (mezi nimi se např. mihne i budoucí hvězda F. Murray Abraham) a rovněž souzní s realistickým režijním pojetím. Lumet ve filmu využil více než stovku newyorských lokací a ukázal s výjimkou Staten Islandu prakticky všechny newyorské městské části. Kladný divácký ohlas filmu měl za následek vznik stejnojmenného televizního seriálu (1976-77), na němž se však nikdo z původních tvůrců nepodílel.